|
|
Hypoglykemie jako limitace léčby u diabetes mellitus
Brož, Jan ; Kvapil, Milan (vedoucí práce) ; Češka, Richard (oponent) ; Karásek, David (oponent)
BROŽ, Jan. Hypoglykemie jako limitace léčby u diabetes mellitus. [Hypoglycemia as a limitation of treatment of diabetes mellitus]. Praha, 2022. 100 stran. Disertační práce. Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol v Praze. Školitel Kvapil, Milan. Hypoglykemie u onemocnění diabetes mellitus je definována jako stav, který je spojený s abnormálně nízkou hladinou glykemie (≤ 3,9 mmol/l) stavící organismus do potenciálního ohrožení. První část práce byla věnována léčbě hypoglykemie spojené s fyzickou aktivitou u pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Výsledky prokázaly, že standardizovaný pohyb střední intenzity bez předem zajištěných preventivních kroků vedl u všech účastníků k hypoglykemii. Během fyzické zátěže se rychlost poklesu ABG pohybovala od 0,7 mmol/l do 1,7 mmol/l za 10 minut. Během zotavení po požití 20 g sacharidů se rychlost nárůstu ABG pohybovala od 0,6 mmol/ do 1,9 mmol za 10 minut. Podané množství glukózy vedlo k zotavení z hypoglykemie u všech účastníků studie a udrželo glykemii nad touto hodnotou během následující klidové periody v období 60 min od požití glukózy. Druhá část práce byla věnována srovnání charakteristik výsledků léčby u totožné skupiny pacientů s onemocněním diabetes mellitus 2. typu v období terapie kombinací inzulínu NPH a...
|
|
|
Vztah oxidačního stresu k parametrům kompenzace diabetu při rozvoji cévních komplikací.
Pelcl, Tomáš ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Šmahelová, Alena (oponent)
Cílem této disertační práce je přispět k objasnění patogeneze chronických komplikací diabetu. Hlavním předmětem studia byla glykemická variabilita, její podíl na aktivaci oxidačního stresu a její případná úloha v procesu pokročilé glykace, to vše nad rámec samotné setrvalé hyperglykémie. Dalším cílem práce bylo přispět k objasnění možného vztahu mezi glykemickou variabilitou a rozvojem cévních komplikací diabetu. Jako první jsme popsali souvislost mezi koncentracemi reaktivních aldehydů vznikajících při peroxidaci lipidů a poruchami kožní mikrovaskulární reaktivity u pacientů s diabetem 1. typu (DM1). Kromě zvýšených parametrů oxidačního stresu jsme v této skupině prokázali vyšší antioxidační aktivitu plazmy v rámci tříletého sledování. Tyto nálezy nebyly závislé na metodě monitorace glukózy, ani na rozdílné glykemické variabilitě, která byla nižší v podskupině používající kontinuální monitoraci glukózy v reálném čase (real-time glucose monioring, rt-CGM), ve srovnání s podskupinou používající klasické glukometry. Samotná hyperglykémie při diabetu však zvýšený oxidační stres nepochybně navozuje. Prezentované studie demonstrují významný klinický přínos užívání rt-CGM pro pacienty s DM1. V globálně nejdelší observační studii pacientů s DM1 užívajících rt-CGM jsme prokázali, že použití rt-CGM...
|
|
|
Enterální výživa na bázi syrovátky a její vliv na glykemickou variabilitu v intenzivní péči
Jirků, Jitka ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Lukáš (oponent)
Východisko: U většiny pacientů v intenzivní péči se setkáváme s hyperglykemií. Může se jednat o pacienty s již přítomným diabetem nebo o stresovou hyperglykemii jako reakci organismu na inzult. Naší snahou je nejen včasná korekce této hyperglykemie inzulinem, ale i prevence akcelerace hyperglykemie nad doporučenou hranici. Kromě inzulinu můžeme správnou volbou enterální výživy předcházet nejen hyperglykémii, ale i glykemické variabilitě, která se zdá být pro tyto pacienty mnohem větším rizikem než stabilní únosná hyperglykemie. Kromě diabeticky specifických formulí nám naši snahu o optimální glykemii může podpořit i enterální výživa na bázi syrovátky, díky svému inzulinotropnímu efektu a schopnosti stimulovat uvolnění inkretinů. Pro potvrzení těchto benefitů bude ještě třeba mnoho důkazů, ale již nyní se můžeme na syrovátku podívat nejen jako na zdroj kvalitní bílkoviny, ale také jako na výživu s potenciálem omezujícím glykemickou variabilitu. Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit vliv enterální výživy na bázi syrovátky Peptamen Intense na parametry spojené s hodnocením glykemie u pacientů v intenzivní péči. Posoudit, zdali existuje vztah mezi jednotlivými proměnnými a vyvodit závěry s možným použitím pro praxi. Metodika: Do této práce bylo vybráno třicetsedm pacientů podle jasně definovaných vstupních...
|
|
|
Změny tkání oka u pacientů s diabetem mellitem s důrazem na tkáně povrchu oka
Česká Burdová, Marie ; Mahelková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kalvodová, Bohdana (oponent) ; Kvapil, Milan (oponent)
Úvod: Vztah diabetes mellitus (DM) k diabetické keratopatii a změnám nervových vláken rohovky je již obecně akceptován. Diabetická neuropatie zároveň patří mezi nejčastější dlouhodobé komplikace DM. Pro prevenci této komplikace je nezbytná dobrá kontrola glykémie. Pacienti s DM s obdobnou průměrnou hladinou glukózy nebo glykovaného hemoglobinu (HbA1c) však často vykazují rozdíly v rozvoji diabetických komplikací. Jedním z důvodů těchto rozdílů může být rozdílná glykemická variabilita. Hypotéza: DM poškozuje nervová vlákna subbazálního nervového plexu rohovky a ovlivňuje denzitu epiteliálních, endoteliálních a stromálních buněk. Změny v rohovce u pacientů s DM jsou závislé na stupni diabetické retinopatie (DR), na věku v době diagnózy a na době trvání DM a parametrech celkové kompenzace. Cíl práce: Porovnat změny denzity buněk v jednotlivých vrstvách rohovky a stavu subbazálního nervového plexu rohovky u pacientů s DM 1. typu (DM 1) a u zdravých subjektů. Zhodnotit závislost změn rohovky diabetických pacientů na stupni DR, na době trvání DM 1, na věku v době diagnózy DM 1 a na parametrech kompenzace glykémie. Metody: Do studie bylo zařazeno 60 pacientů s DM 1 a 20 zdravých kontrolních subjektů. Účastníci studie byli vyšetření in vivo konfokální mikroskopií rohovky (IVCM). Pomocí IVCM jsme hodnotili...
|
|
|
Biomarkery v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu.
Šoupal, Jan ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Rybka, Jaroslav (oponent)
Předmětem práce bylo studium biomarkerů v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu (DM). Mezi tyto ukazatele je řazená také glykemická variabilita (GV), na kterou byla naše práce zaměřena především. Zvýšená GV je spojena s vyšším výskytem hypoglykemií, možná se podílí na rozvoji pozdních komplikací DM a díky příchodu nové technologie - kontinuální monitorace glukózy (CGM) - ji nyní dokážeme lépe změřit, zkoumat, ale i ovlivnit. Zatím není jasné, zda může zvýšená GV přispívat ke vzniku mikrovaskulárních komplikací (MVK). Dosud publikované studie hodnotily GV především z výsledků rutinního selfmonitoringu prováděného glukometry (SMBG). V první části práce jsme proto porovnali GV vypočítanou ze záznamu CGM s přítomností MVK u pacientů s DM 1. typu. Ukázalo se, že GV vypočítaná z CGM, ale nikoliv z běžného SMBG, je signifikantně vyšší u pacientů s přítomnými MVK, přestože se tito pacienti nelišili v hladině glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani v průměrné glykémii. Tento výsledek podporuje hypotézu, že vyšší GV může souviset s rozvojem komplikací a že HbA1c dostatečně nepopisuje veškeré aspekty kompenzace DM. Navíc se ukázalo, že stanovení GV pomocí SMBG je nepřesné. Pro hodnocení GV zatím není akceptována žádná standardní metoda. V naší studii nepřineslo stanovení komplexnějšího parametru...
|
host ::
RSS.